Polský ogar

Historie plemena Polský Ogar

Polský ogar, známý také jako Ogar polski, je starobylé plemeno, jehož kořeny sahají až do středověku v Polsku. Původně byl chován jako lovecký pes, hlavně pro lov velké zvěře jako jsou jelenci a divočáci. Plemeno se vyvinulo z různých místních a importovaných psů, včetně italských a anglických houndů, což přispělo k jeho charakteristickým vlastnostem. V druhé polovině 20. století začala jeho populace klesat, a to zejména v důsledku změny loveckých metod a preferencí. Aby se zajistila budoucnost tohoto plemena, začali chovatelé intenzivně pracovat na obnově a standardizaci jeho vzhledu a vlastností. V roce 1982 byl Polský ogar oficiálně uznán Mezinárodní kynologickou federací (FCI). Dnes je Polský ogar považován nejen za skvělého lovce, ale také za spolehlivého a oddaného společníka.

Vlastnosti plemena Polský Ogar

Polský ogar je středně velký pes s robustní postavou a silným svalstvem, což mu umožňuje výbornou fyzickou výkonnost. Má krátkou, hustou srst, která může být různých odstínů hnědé, černé nebo s bílými skvrnami. Toto plemeno se vyznačuje inteligentními, výraznými očima a dlouhýma, visícíma ušima. Jeho temperament je obvykle přátelský, živý a vyrovnaný, což z něj dělá skvělého společníka pro rodiny. Polský ogar je velmi aktivní a energický pes, který potřebuje pravidelný pohyb a mentální stimulaci. Díky své vysoké inteligenci je snadno cvičitelný, nicméně může být také nezávislý, což vyžaduje důsledné vedení ze strany majitele. Je loajální vůči rodině, ale může být rezervovaný vůči cizím lidem. Celkově je Polský ogar vynikající volbou pro aktivní majitele, kteří hledají společníka na lov i na výlety do přírody.